Wukan

Ráno ještě chvíli jedeme, když už si myslíme, že jsme na konci údolí, tak jedeme ještě kousek a jsme ve vesnici Wukan. Balíme batohy a vyrážíme dál po svých. Mezi zavlažovacími kanály (falaji) stoupáme vzhůru a obdivujeme zahrady datlových palem a jiných políček. Když dojdeme nad zdroj vody, tak končí zeleň a my pokračujeme dál. Cesta je dobře značená. Místy musíme skoro šplhat po skále, ale po pár hodinách chůze vzhůru přicházíme do sedla.

Chvíli odpočíváme a fotíme. Pak pokračujeme ještě dál. Po úbočí z druhé strany hřebene jdeme k druhému sedlu. Chvíli před západem slunce nalézáme vhodné místo na kempování, tak rozbíjíme tábor. Po okolí je dost klacíků, které jsou díky neustále slunečnému počasí naprosto suché, takže za chvíli už plápolá ohýnek a dělá se večeře. Po západu slunce se ochladilo, tak zalézáme do stanu.

Hadesh

Ráno vstávám na východ slunce. Po hřebenu se povaluje mrak, který co chvíli zakrývá výhled. Časně zrána vyrážíme na další cestu. Za chvíli jsme v sedle a klesáme do vesnice Hadesh. Už nám mírně dochází voda, tak neotálíme. Vodu nabíráme až z faláje těsně před vesnicí. Tamtéž i odpočíváme. Pak se vydáváme na další cestu. Když procházíme vesnicí Hadesh, dává se s námi do řeči jeden chlapík a zve nás na kafe. Rádi přijímáme. Místnost, kde nás usadil, je vyložena koberci a podél stěn jsou polštáře. Postavil před nás tác s hroznovým vínem, kiwi, jablky a kousky pečeného hovězího. Takové malé občerstvení. Kávu servírovali z malinkých kalíšků a byla čerstvá a dobrá. Za chvilku přišel i mladší bratr a za další chvíli i další tři bratři, jeden známý a několik dětí. Ne že by se přišli podívat na nás, oni jen přišli během svačiny navštívit rodný dům. Všichni byli usměvavi a vyzařoval z nich klid a pohoda. Příjemné bylo, že dva z mladších bratrů uměli přijatelně anglicky, takže jsme si i popovídali.

Po tomhle krásném pozvání vyrážíme na další cestu, přes několik horských hřbetů do vesnice Al Qawrah a pak ještě kousek do našeho výchozího místa, vesnice Wukan. Cesta byla neočekávaně náročná. Mysleli jsme si, že se překulíme přes jeden hřeben a jsme tam. Ale za hřebenem byla soutěska a my museli sejít do ní a pak zase vzhůru. A nebyla to lehká cesta. Čekala nás suť, drolící se skála, prudké sestupy i výstupy. A když jsme to překonali, tak tam byla další soutěska. Do Qawrahu jsme dorazili s tmou. Procházíme vesnicí a postarší pán nedá jinak, než že nás pozve na kávu. Zase velice příjemné posezení, i když tentokrát uměli anglicky jen pár slov, tak jsme si tolik nepopovídali. Než pojedeme příště do Ománu, tak se musíme naučit arabsky.

Seeb

Usedáme do auta a jedeme do Seebu, kde by měl být nejbližší hotel ve směru na Muscat. Seeb už je v podstatě předměstí Muscatu, což trochu zmátlo naši dotazovací navigaci. Nakonec jsme se asi o půlnoci ubytovali v jiném hotelu než jsme původně chtěli. No nevadí.