Wadi Shabs

Vstáváme extra brzo, abychom se vyhnuli davům ve Wadi Shabs. V ústí řeky se necháme převést loďkou na druhou stranu a pak pokračujeme po svých vzhůru. Při odlivu několik aut řeku přejelo a teď kempují na druhém břehu. Místy je wadi suché, jinde se objevují krásné modré tůně. Občas je chodníček dost nevkusně vybetonovaný a případně dozdobený obludným potrubím v železné konstrukci. Časem ale tahle hrůza mizí a máte před sebou krásné údolí sevřené skalami.

Trochu nechtě jsme pokračovali dál údolím, než je obvyklé a koupací bazénky jsme objevili až později. Neměli jsme sice tak krásné koupání, ale za to jsme měli tůni sami pro sebe. Také jsme dostali od vesničana čerstvě nasušené datle. Po cestě zpět už byli bazénky plné lidí (i když to nebylo tak zlé) a podle nich jsme si uvědomili, kde jsou. Tam, kde se údolí stáčí doleva a řeka se zařezává hluboko do skály. Jeden vklíněný obří kámen vytváří z jedné z tůní takovou polojeskyni. Když budete procházet tůněmi proti proudu, tak narazíte na zdánlivý konec – soutěska je přehrazená skálou. Po levé straně je však tunel. My jsme jím proplavali s hlavou těsně nad vodou, ale při vyšším stavu vody se možná budete muset potopit. Tunel je dlouhý jen pár metrů. Jeskyně je vskutku nádherná, ale dávejte si tady pozor na věci (nenechávat bez dozoru na pláži). Bylo to asi právě tady, kde nám záhadně zmizely peníze z peněženky, ale díky tomu, že tam zloděj peněženku i s malými bankovkami nechal, tak jsme to zjistili až v Muscatu.

Muscat

Když jsme si užili koupání, vyrazili jsme zpět. Ústí řeky, kde jsme se předtím nechávali převést loďkou, je nyní naprosto suché, a tak přecházíme na druhou stranu pěšky. Sedáme do auta a jedeme do Muscatu. Ubytováváme se v hotelu A Fanar. Kvalita sice značně kulhá, ale stál jen 15 OR (asi 750Kč – nejlevnější hotel v Ománu) a co je důležitější, je situován přímo v centru na nábřeží. Večer se jdeme ještě podívat na trh. Máme ho sice naplánovaný na zítra, ale Zdenička se nemůže dočkat.