Výlet po pralese

Vstáváme hodně brzy ráno a jdeme do informačního centra, kde máme sraz s průvodcem. Kus jdeme a po chvíli stopneme auto. I tak přicházíme o chvíli později. Náš průvodce je postarší chlapík vybavený mačetou a chatrnou angličtinou. Když mu říkáme, že chceme vidět slony, tak se jen zasměje. Procházíme pralesem a kocháme se krásnou přírodou. Občas nám průvodce ukazuje stopy slonů a další pozůstatky jejich průchodu. Fotíme různé druhy lián, obří strom a další vegetaci. Viděli jsme nějaké ptáky, ale jinak vůbec žádné živočichy. Ke konci už průvodce chvátal, že na něj někdo čeká. Těsně u konce jsme dorazili k pozorovací věži. Bylo poledne, takže po zvířatech ani památka, ale mně se v hlavě zrodil nápad. Věž byla zastřešená a prostorná, tak mě napadlo ve věži přespat. Zdenička nadšeně souhlasila. Po prohlídce věže jsme došli na nedaleké parkoviště, kde čekal jeep, který nás odvezl zpět do informačního centra.

Pozorovací věž

Dali jsme si oběd a šli do kempu. Kousek od kempu byly vodopády, tak jsme se na ně došli podívat. Jde se podél říčky, hezkým hájem bambusů. U vodopádu chvíli sedíme a fotíme. Pak v kempu sbalíme věci, vrátíme stan a vyrazíme k věži. Na parkoviště jsme dorazili už za šera. Cesta k věži zabrala jen chvíli. Když jsme vlezli do věže, tak tam bylo nějaké, asi metr velké, zvíře s ocasem, které zjevně chodilo do věže hledat zbytky po lidech. Chvíli si nás měřilo pohledem a pak, protože jsme stáli v jediném východu, skočilo z okna. Rozložili jsme si spaní v jednom rohu a ulehli do spacáků. Po setmění se začla probouzet okolní džungle. Tolik roztodivných zvuků jsme nečekali. Až jsme se začali trochu bát. Vzpomínali jsme na stopy medvědů, které jsme viděli v lese. A následně na poučky, jak se vyvarovat útoku medvěda (a doufali, že to bude fungovat i na ostatní krvelačná zvířata tam venku). A tak jsme nandali všechno jídlo, kosmetiku a vše co vonělo do pytlů a ty rozvěsili venku. Já jsem nakonec usnul. V noci mě probudilo jen jedno hlasité zavřeštění. Šel jsem to okouknout. Vybaven baterkou a mačetou jsem si připadal jako drsný lovec šelem. Ale čural jsem radši z okna věže, abych nemusel opustit, možná iluzorní, bezpečí našeho úkrytu. Zdenička, ta bděla celou noc až do rána. To bylo pořádné noční safari!