Zařizování na trek

Celé dopoledne jsem strávil zařizováním a zjišťováním informací. Směnárny, informace o treku, průvodce, mapa, koupil jsem si pohorky (Salomon za asi 800Kč), pláštěnku a baterku – zkrátka trekové vybavení, které je v Kataru zbytečné, a tak dorazí až později. V hostelu jsem zjistil, kde se zařizuje povolení pro trek (dnes bohužel zavřeno) a přestěhoval se do Thamel Guest House, který je jen asi 50 metrů od Kathmandu Guest House a podobný pokoj mě stál 200 rupií (tzn. asi 3 USD).

Odpolední relax

V novém pokoji jsem si dal chvíli oraz a usnul. Než jsem se probudil a vyhrabal k odchodu, tak začalo pršet, takže jsem zůstal a četl si průvodce. Déšť byl vydatný a trval přes 2 hodiny. Mezi tím mi v hostelu nabídli ještě jiný a hezčí pokoj, krásný rohový s velkými okny a dostatkem světla, takže byl mnohem vhodnější pro odpolední čtení. Když pršet přestalo, vyrazil jsem do města a na jídlo. Nejdřív jsem vyrazil do Yangling restaurant na knedlíčky MoMo, ale bylo zavřeno, tak jsem se přesunul do Nargling Restaurant. Nejdřív mě překvapilo, že je restaurace skoro prázdná a hned vzápětí, že jsou ceny oproti LP2009 skoro dvojnásobné. Byl jsem už hladový, tak jsem zůstal a dal si celkem dobré kuřecí curry. Celkově bych řekl, že se v Nepálu nevyplatí chodit do žádné restaurace doporučené v LP. Je tam spousta jiných, dobrých a nepředražených.

Večer už jsem se jen tak procházel po městě a dosyta si užil „Hello, yes!“ a vnucování všeho možného včetně marihuany a hašiše. Asi už stárnu a na takovéto blbosti mě neužije. Byl to trochu kulturní šok. Dost bylo srandy, jdu spát, abych mohl ráno vstát brzo.