Výstup

Ráno svítí sluníčko a my vyrážíme docela pozdě. Začínáme broděním řeky, které je nakonec v pohodě. Za řekou nandaváme pohory a jdeme do kopce. Hned na začátek nás čeká výstup asi 800 výškových metrů do sedla Teleti. Vzhůru vede cestička klečí, občas značená kamennými mužiky. Po čase kleč mizí a stráně se mění v louky. A my stále stoupáme. Pak mizí i tráva a kamenité svahy jsou přerušovány už jen jazyky sněhu a trsy květin tísnícími se ojediněle mezi kameny.

Sedlo Teleti

Po cestě narážíme na pěkný plácek, kde by se dalo i stanovat. Vychází sluníčko a plácek je krytý před větrem, tak vyndaváme oběd. Je to příjemná obědovo-opalovací pauza a moc se nám nechce zvedat.

Do sedla Teleti už nám zbývá jen nějakých 150 výškových metrů. Ty po obědě hravě zvládáme a dosahujeme kvóty cca 3800 m.n.m. Ze sedla je krásný výhled. Děláme společné foto, fotíme se každý jednotlivě a dojde i na panoramatickou fotku. Pak už nás vyhání studený vítr.

Bouřka

Na druhé straně sedla je svah pokrytý sněhem, tak ho využíváme ke sjezdu. Díky tomu jsme hnedle dole. Když sníh končí, tak narážíme na potůček, kolem kterého vede naše další cesta. U potůčku jsou úplné koberce květin, takže zastavujeme a zase fotíme. Náhle se ochlazuje a začíná i lehce poprchávat. Pelášíme údolím dolů, cesta se stále drží potoka. Když přicházíme k výraznému pravému přítoku, tak už hustě prší a padají kroupy. Nejsme si jisti další cestou, jsme zmoklí a zmrzlí, tak stavíme stany. Fouká silný vítr s ledovými kroupami, který nám ztěžuje stavění stanu a navíc nemůžeme najít rovný plácek. Hned zalézáme do spacáku a vaříme čaj, abychom se zahřáli. Spíme hrozně z kopce.