Historie

Srílanský čaj je ve světě více znám pod koloniálním názvem Cejlonský čaj. Původně byly na Srí Lance hlavními plodinami skořice a zejména káva. V roce 1869 však většinu kávových plantáží zničila nějaká nákaza. Poprvé na Srí Lanku, tehdy britskou kolonii Cejlon, přivezli čaj angličané někdy v roce 1824 a vysadili jej v botanické zahradě. Komerčně začal čaj pěstovat až James Taylor v roce 1867. Velkého rozmachu se pěstování dočkalo v 80-tých letech. Za účelem sběru čaje sem Angličané dovezli mnoho Tamilů z jihu Indie jako pracovní sílu. Nyní je Srí Lanka jedním z největších exportérů čaje.

Současnost

Čaj je nejdůležitějším exportním artiklem Srí Lanky. Vyrábí se převážně černý, ale i zelený čaj. Mám pocit, že spousta továren ještě pamatuje kolonizaci a dodržuje tentýž postup. Produkce čaje tvoří 15% hrubého národního produktu a zaměstnává přes milion lidí. Čaj se pěstuje hlavně v oblasti hor (Hill Country). Vyprodukovaný čaj pak překupníci přivážejí do Colomba na čajovou burzu, kde se prodává světovým obchodníkům. Víc jak 95% srílanského čaje opustí touto cestou Srí Lanku.

Výroba černého čaje

Navštívili jsme na Srí Lance čajovou továrnu Uva Halpewatte, kde nám vysvětlili celý proces zpracování čaje. Od česačky čaje se očekává, že nasbírá asi 20kg čajových listů denně. Sbírají se jen tři nejmladší listy z každé větve. Poté se čaj rozloží na taková obrovská sýta a nechává se 12 hodin zavadnout. Buď čerstvým vzduchem z venku, nebo když prší, tak se zavřou okna a pustí větráky. Během tohoto procesu ztratí čajové listy polovinu vody v nich obsažené. Po zavadnutí se listy rolují na speciálních strojích. Tento proces naruší buněčnou strukturu listu. Poté následuje fermentace, která trvá 2 hodiny. Po fermentaci se čaj prudce usuší ve zvláštních pecích při 120ti stupních po dobu asi 20 minut. Poslední fáze je třídění čaje. Třídí se podle velikosti a celistvosti listů. Pak už se čaj jen zabalí do balíků po několika desítkách kilogramů.

Nákup čaje

Paradoxem je, že dobrý Srílanský čaj na Srí Lance neseženete. Prakticky všechen čaj putuje mimo Srí Lanku a Srílančané pijí čajový prach typu Pigi. Kupoval jsem čaj dvakrát. Poprvé v Haputale, v takovém malém krámku. Zelený čaj. Majitel nám ho dával ochutnat, ale dost ho přelouhoval, tak z toho nešlo poznat, jaký je. Ale v suchém stavu vypadal dobře, měl celistvé listy a hezky voněl. Když jsem jej připravil doma, tak byl tak trochu bez chuti. Podruhé jsem kupoval čaj přímo v čajové továrně Uva Halpewatte, tentokrát to byl černý čaj. Měl to být „unblended“ čaj, tedy čaj čistě z této továrny. Běžná praxe je, že se čaje míchají, aby se udržela stálá (a průměrná) kvalita čaje. I tady jsme dostali ochutnávku několika čajů a pak si vybrali myslím celkem kvalitní čaj – drobné celistvé lístky, příjemné aroma. Jaké ale bylo moje překvapení doma, když jsem zatavený sáček rozbalil a našel jiný čaj, než jaký jsem si vybral.

Srí Lanka je sice největš producent čaje, ale pořádný čaj tu neseženete. Všechen se exportuje. Pije se tu jen taková čajová drť, zbytky co by se jinde neprodaly. Podle anglického zvyku se tu pije čaj černý, odlazený a s mlékem.