Komplikace na letišti

Náš výlet na Srí Lanku nezačal úplně nejšťastněji. To se seběhlo tak, že jsme si koupili letenky na pátek ráno, kvůli tomu, že jsme nevěděli, jak to všechno dopadne s re-entry permitem do Kataru, prodloužením Katarského víza a tak podobně. Když už jsme věděli, že to všechno proběhlo nad očekávání hladce, tak Zdenička volala do kanceláře aerolinek, za jakých podmínek by nám posunuli letenku na dřívější let. Zjistila ale, že bychom museli platit celkem dost peněz, tak to odmítla. Na konci telefonátu se ještě několikrát ujistila, že nám zůstala původní rezervace. Jaké bylo ale naše překvapení, když nám na letišti řekli, že naše letenka není platná, že byla změněna na dřívější let a na ten jsme se neukázali a máme tedy platit pokutu dle ceníku a změnu rezervace zpět. Hádáme se, a když nakonec aerolinky boj vzdali, tak se zjistilo, že už v našem letadle není místo. Museli jsme tedy letět večerním letem a po návratu si stěžovat na zákaznickém centru.

Nakonec to naštěstí nebyla taková ztráta, i když stejně nám to přišlo líto. Do Colomba jsme dorazili přibližně ve 3 hodiny ráno. Letiště spalo, dokonce i všemožní naháněči, tak jsme v klidu prošli před letiště. Tady nás překvapily taxíky pouze pro místní, které nás nechtěly vzít do Colomba, i když tam jely. Nakonec jsme usmlouvali jednoho taxíka za předražených 2000R. Předražené letištní taxíky jsou zřejmě celosvětový fenomén.

Colombo

Taxík nás dovezl rovnou na autobusové nádraží, kde jsme nasedli do autobusu do Haputale. Autobus odjížděl asi za 20 minut, takže jsme to měli akorát. Před odjezdem jsme si vyslechli několik prodavačů, z nichž nejlepší byl prodavač knih, který chvíli z knihy hezkým hlasem a přednesem předčítal.

Haputale

Do Haputale jsme dorazili asi v poledne. Po chvíli bloumání jsme se ubytovali v Sri Lak View Holiday Inn. Měli téměř prázdno, tak jsme usmlouvali pokoj na 1000R. Odpoledne na nás dolehla únava z cesty, tak jsme jen tak odpočívali.

Dali jsme si večeři v hostelu a pak se domlouvali na druhý den. Odmítli jsme taxi, že na Lipton’s seat pojedeme autobusem. Nebyli moc milý, ani ochotní, tak jsme nakonec řekli, že se ráno odstěhujeme a zaplatili. Placení bylo zážitkem samo o sobě a dalo nám dost práce z obsluhy dostat účet, který odpovídal skutečnosti.