Nočním vlakem jsme se se Zdeničkou přesunuli do Chiang Mai. Zmlsán luxusními autobusy a mírně znejistěn 3. třídou ve vlaku z Ayuthayi, nebyl jsem moc nadšen z představy noci strávené v ne-lehátkové 2. třídě. Nakonec byla cesta úplně v pohodě. Sedadla byla pohodlná, vlak poloprázdný a navíc sedadla v poslední řadě nám poskytla nejen volnost v jejich sklopení, ale i místo na batohy.

Chiang Mai

Asi v poledne jsme dorazili do Chiang Mai, což je největší město severního Thajska. Ihned jsme před nádražím chytli miniautobus do centra. Seděl tam s námi i Francouz, který psal průvodce, tak jsme se ho hned vyptali na zajímavé informace. Vystoupili jsme na severo-východní straně starého města. Chvíli jsme šli a hned první guest house, který se nám zvenku zdál, byl za rozumnou cenu a pokoj se nám líbil, tak jsme zůstali. Byl to New Zaeland Guest House.

Město a chrámy

Po sprše, kterou už jsem potřeboval, jsme vyrazili procourat downtown. Bez valného cíle jsme se procházeli městem. Zašel jsem si k holiči. Holit sice moc neuměl, ale zato to byl zpívající holič. Pouštěl nám svoje DVD, kde zpíval a vlnily se okolo něj sličné Thajky. Poté jsme vlezli do jednoho chrámu a vzápětí jsme znejistěli, jestli to je chrám. Místnosti sice vévodil oltář s několika budhy v nadživotní velikosti, ale na zemi na matraci podřimoval mnich a přes místnost byla natažená šňůra, na které se sušila roucha. Mnich otevřel oko, pokynul nám, ať vejdeme, a spal dál. Po podrobnějším prozkoumání jsme došli k závěru, že v téhle svatyni prostě mnich bydlí. Za dveřmi byl stůl s pár drobnostmi, co by se do batohu vešly, roucha, matrace a oltář – to byla veškerá výbava. Chvíli jsme pobyli a vyrazili dál do víru města. Zašli jsme ještě do jednoho chrámu a pak zpět do guesthousu.

Trh

Večer jsme vyrazili na noční trh, kterým je Chiang Mai vyhlášené. Zdenička byla ve svém živlu a navíc se ukázala jako skvělá vyjednavačka o ceně. Nakoupili jsme hadříky, věci z ručně dělaného papíru, hodinky (které jsme ani jeden neměli) a pár dalších drobností. O jedenácté večer, když už stánkaři sbalili své krámky, jsme také vyrazili spát. Po cestě jsme ještě potkali malého slona, kterého mladý Thajec vodil po barech a prodával turistům banány, kterými toho slona krmili.