21.7. Seznámení s Tureckem, Istanbul

V odpoledních hodinách jsme přistáli v Istanbulu. Překvapilo nás velmi příjemné klima (v čechách byla tou dobou tropická vedra). Metrem a tramvají jsme se přesunuli do centra, i když se nás snažili přesvědčit že máme jet taxíkem. Na Sulhanhametu jsme prošli přes naháněče a našli udytování kousek od Modré mešity (několie hostelu jsme měli dopředu najitých z internetu).

Po ubytování se, krátkém odpočinku a něčem k snědku jsme vyrazili prohlídnout si noční město. Modrá mešita i Haya Sophia byly krásně nasvícené, byla příjemně teplá letní noc a mi jsme nasávali atmosféru orientu.

22.7. Hayderpaşa

Úkol na dnešek je najít nádraží (asijské) a co nejdříve odjet směr Kapadokie (Capadocia). Záhy jsme pochopili že na nádraží Hayderpaşa musíme lodí a pak nám chvíli trvalo než jsme našli správné nástupiště – museli jsme nejdřív přes most na druhý břeh. Na nádraží nás příjemně překvapila cena vlaku. Sice neměli volná sedadla, ale dostali jsme lehátka jen o 3YTL dráž. Zbytek dne jsme se toulali po městě, došli na Galatskou věž, ochutnali první kebab a prošli park okolo paláce Topkapi.

Večer jsme se znovu vydali na nádraží Hayderpaşa a vyrazili do Keyseri. Ve vlaku nás čekalo nemilé překvapení. V 6ti mistném kupé, kam jsme my 4 měli lístky, seděla 5ti člená turecká rodina. Ano milí počtáři, vešli jsme se tam dosl špatně. Peťa a já jsme si dali pár pivek, takže jsme to brali s humorem a všichni jsme zcela nesolidárně utiskovali turky na jejich 2 sedadlech. Nakonec to vyřešil pruvodčí, když je vyměnil s párem američanu (Gio a Ronda). S těma jsme si mohli alespoň na dlouhé cestě povídat.

23.7. Göreme

Do Keyseri jsme přijeli na čas ve 14.40. Po chvíli hledání jsme našli autobusové nádraží a vyrazili do Göreme, turistického centra v oblasti zvané Kappadokie. V Göreme jsme nakonec zvolili ubytování v penzionu vytesaném částečně ve skále, protože nebyl o moc dražší než kemp. A navíc z jeho střešní terasy byl super výhled na město.

Po ubytování jsme vyrazili na vyhlídku nad město, tak že jsme akorát stihli západ slunce.

Večer jsme si koupili lístky na druhý den na celodení zájezd po okolí. A pak jsme se zastavili v restauraci na místní baštu. Měli jsme Jug Pottery Kebab. Přinesli hliněnou nádobu, do které jsem měl bouchat lžící. Začal jsem opatrně, protože jsem netušil co to udělá, ale pak jsem přitvrdil a po chvíli odskočilo víčko a číšník mi na talíř vylil směs masa a zeleniny. K tomu jsme měli rýži, chleba a na závěr melouna.

24.7. Karavanserai, Selime, údolí Ihlara, podzemní město a houby

Kappadokie je hodně rozsáhlá oblast, tak jsme zvolili organizovaný zájezd. Cestovek ho dělá spousta, ale nakonec dají stejně všechny ulovené dušičky dohromady a jedou společně.

Nejdřív jsme zastavili u Holubího údolí (Pigeon valley). Holubu je spousta v celé Kappadokii, tady o nic míň či víc, ale je tu pohled shora na pěkné skalní patvary.

Pak jedeme do karavanserai. Tak zvaný hotel pro velbloudy. Tyto částečně opevněné budovy byly vystavěné podél hedvábné stezky a skýtaly útočiště a zázemí velbloudím karavanám. Obchodovalo se zde, vyměňovaly se zprávy a společensky se žilo. Následoval klášter v Selime, který je celý vytesaný do skály. Částečně se zřítil a trpěl vandali a léty kdy se v něm skrývali bandité, ale je to rozhodně pěkná podívaná. Následoval kaňon řeky Ihlary, jediný kus zeleně v okolí. Řeka v měké hornině vytvořila hluboký a pusobivý kaňon. Na konci kaňonu nás čekal oběd. Byla tam bezvadná restaurace s židlema v řece, ale my jsme bohužel obědvali jinde.

Po obědě jsme vyrazili do podzemního města. Je to obrovský komplex chodeb a místností využívaný v době válek. Pojmul mnoho tisíc lidí až na několik měsícu, s tím že měli vyřešeno všechno včetně toho kam budou chodit na záchod. Další zastávka byla reklamní, v hrnčířské dílně. Ukázali nám jak se co dělá a nakonec si mohl 1 člověk zkusit něco udělat na historickém hrnčířském kruhu.

Naše poslední zastávka byla na místě typickém pro Kappadokii. Je tu spousta skalních hřibu (nebo penisu, asociace se ruzni) a ruzné další skalní útvary jako zajíc či lvi. Už jsme byli unavení, ale tohle rozhodně stojí za návštěvu.

Večer jsme ještě vyrazili do místní kuřárny na vodní dýmku. Byla výborná, ale silná.

25.7. Open-air

Dnes jsme navštívili muzeum pod širým nebem na okraji Göreme. Za menší poplatek vás pustí do komplexu kompletně vytesaného do skal. Vybudovali to křesťané když se schovávali před muslimy a najdete tu všechno – baráky, několikapatravé domy, kaple i kostely.

Po prohlídce muzea jsme vyrazili nazdařbuh po okolí. Od muzea jsme přešli silnici a šli rovně a občas jsme vylezli na kopec abysme se rozhlídli po okolí a případně změnili směr když se nám to někde líbilo. A musím říct že to bylo super. Dostali jsme se přímo k prapodivným skalním útvarum, k opuštěným skalním domum a na super vyhlídky. Odpoledne už jsme jen vyzvedli batohy a vydali se autobusem do pohoří Ala Dagi.