Wadi Ghool

Vstáváme ještě před svítáním a vyrážíme na jednodenní výlet soutěskou Ghul k opuštěné vesnici As Sab. Na začátku trasy potkáváme první a poslední žebrající děti. Je časně ráno, a už první paprsky sluníčka nás brzo rozehřívají z noční zimy. Jdeme úbočím soutěsky, které se také někdy říká Grand Kaňon Arábie. Zdenička, která Grand kaňon viděla, to potvrzuje. Cesta vede úzkou oslí stezkou a je dobře značená.

Vesnice As Sab

Po asi 2 hodinách chůze jsme dorazili do opuštěné vesnice As Sab. Tady kdysi žilo asi patnáct rodin. Byli tu dobře chráněni před nepřáteli (přístup je opravdu nelehký) a měli tu zdroj vody (toho času vyschlý). Nyní se tito lidé přesunuli níže do údolí, a tak můžeme pozorovat, jak tu žili. Jednoduché kamenné domy s hlínou na podlaze a s místem na oheň a kamenitá terasovitá políčka. Na cestě zpět potkáváme několik dalších výletníků a jsme rádi, že jsme vyrazili tak časně ráno a užili si atmosféru vesnice sami.

Wadi Bani Awf

Sjíždíme z hřebene Jebel Shams a míříme do jiné soutěsky, Wadi Bani Awf. V téhle soutěsce nepůjdeme na výlet, ale projedeme skrz ni na druhou stranu hor (směrem k pobřeží). Soutěska je sjízdná pouze autem s náhonem na všechny čtyři kola, tak to byl ostrý test našeho vozidla. Cesta je místy opravdu krkolomná, ale naše auto všechno zvládlo.

Po cestě jsme se zastavili ve vesnici Bilad Seed, kterou doporučoval Lonely Planet. Díky tomu tam přijelo svými džípy mnoho turistů, takže se atmosféra vesnice trochu ztratila.

Nakhal

Ze soutěsky Wadi Bani Awf vyjíždíme už za šera a míříme do Nakhlu. Tam nás naprosto překvapilo, že v okolí padesáti kilometrů není žádný hotel. To nám trochu zkřížilo plány. Vykoupal jsem se v horkých pramenech, Zdenička bohužel nemohla, byli tam pouze chlapi. Pak jsme vyjeli do Wadi Mistal směrem k našemu zítřejšímu vandru a tam zakempovali.