Velká mešita v Muscatu

Ráno trochu vyspáváme, včera to byl náročný den. Pak vyrážíme směr Sur a Ras Al Jinz. To obnáší průjezd Muscatem, kde naše mapy pro změnu selhávají, a tak se stává navigace trochu dobrodružnější. V jednu chvíli projíždíme okolo Velké Mešity Sultána Qabose, a tak operativně zastavujeme. Bohužel je asi půl jedenácté a než jsme se zorientovali, tak bylo 11 a už nás nepustili do hlavní modlitebny (ta je pro nemuslimy otevřená od 8 do 11). Mešita byla dost plná lidí. Kousek za mešitou jsme narazili na LuLu Hypermarket, tak jsme vyrazili na nákup. Na parkovišti před LuLu jsme se jednoho Ománce doptali na cestu do Suru a ten ji tak hezky vysvětlil, že jsme ji trefili.

Ras Al Jinz

Nejdřív do Qurayatu a pak už podél pobřeží až do Suru. Postavili tu novou dálnici, tak se jelo krásně. Ze Suru pokračujeme dál až do Ras Al Jinz. V Ras Al Jinz je známá pláž, kam chodí želvy zelené v noci klást vajíčka. A je to natolik úchvatná podívaná, že se na ně sjíždí mraky turistů. Pro ochranu želv tu nejdřív zřídili výzkumné centrum, před dvěma lety zrušili kemp a nyní už není dovoleno ani ráno jít na pláž samostatně, musí se ve skupinách s omezeným počtem míst (200 lidí denně – večer a ráno, pokaždé 5 skupin po 20 lidech). O tomhle omezení jsme nevěděli, a ani jsme netušili, že je tady takový nával (ale je Eid, takže se to trochu čekat dalo). Nicméně když jsme do centra přijeli, tak už bylo vše beznadějně plné.

Želví pláž

Když už jsme tu byli, tak jsme se rozhodli, že přespíme u nějaké pláže v okolí. Zeptali jsme se na rozsah rezervace a poodjeli kus od ní. Po cestě byla cedule, ať nekempujeme na pláži, kde želvy kladou vajíčka. Svitla v nás naděje. Trochu jsme si říkali, proč jsou želvy tak vybíravé a chodí jen na tu jednu pláž. Oni asi nejsou vybíravé želvy, ale turisté. Kempovali jsme pro jistotu asi půl kilometru od pláže, rozhodně jsme neměli v úmyslu želvy jakkoliv rušit. V devět hodin jsme se šli k pláži podívat. Celkem hodně svítil měsíc, takže jsme i něco viděli. Hned když jsme k pláži přišli, tak si Zdenička všimla na kraji vln kamene, který tam předtím nebyl. Ten kámen se hýbal a za chvíli vylezla na pláž obrovská želva. Sunula se pískem za pomocí svých ploutví a po chvíli začala hloubit jámu. Celé jsme to pozorovali ze skály nad pláží, akorát byla želva na opačné straně pláže, tak byla trochu daleko. Ale za chvíli vylezla z vln další želva, tentokrát kousek od nás, takže jsme to celé pozorovali ze vzdálenosti několika málo metrů. Želva už vykonala, co vykonat chtěla a šinula se zpět do moře, když jsem najednou měl pocit, že mám před očima mžitky. Mrak černých teček se valil po pláži. Jen co jsme se rozkoukali, tak jsme si uvědomili, že to jsou právě vylíhnuté želvičky, které pádí do moře. Byli jich desítky.