Trek pralesem

Ráno jsme vstali brzy, abychom si stihli na nádraží koupit lístky do Luang Prabang. Měli jsme štěstí a hned před hotelem jsme chytli taxi na nádraží. Nakonec nebyl vůbec problém lístky koupit, autobus byl téměř prázdný. Zajímavé bylo, že Holanďané z treku, kteří si kupovali lístky předchozí večer přes cestovku ve městě, do autobusu nedorazili. Pravdou je, že autobus odjel dřív, než podle jízdního řádu měl.

Měli jsme asi hodinu do odjezdu, a tak jsme si šli sednout k jednomu stánku. Plápolal tam oheň, dali jsme si čaj a trochu se zahřáli. Takhle po ránu je tu celkem zima. Najednou koukám, že se autobus téměř rozjíždí, tak jsme vyběhli a nastoupili.

Cesta je dost hrozná. Je horko, silnice je rozbitá, takže autobus neustále poskakuje a do toho Laosané hlasitě zvrací. Chvílemi máme co dělat, abychom se k nim nepřidali. Těsně před Luang Prabangem je nádherná krajina, tak se alespoň kocháme. Přijíždíme se západem slunce.

Na autobusovém nádraží, trošku bez rozmyslu, naskočíme do taxi s dalšími cestovateli, které nás zavezlo do centra, ale vlastně jsme moc netušili kam. Už byla tma a hotely byly buď drahé nebo plné. Nakonec jsme prošli nočním trhem a zabočili do vedlejší uličky. Nějaký klučina nám nabídl, že nás zavede do hostelu za rozumnou cenu (70000Kip). Šli jsme s ním a po cestě kontrolovali další hostely. Nakonec jsme vybrali ten, ke kterému nás kluk dovedl.

Po ubytování jsme vyrazili zpět k nočnímu trhu. Hlavním cílem bylo se najíst. Ondra už byl z hladu nevrlý. Nakonec jsme zakotvili u vegetariánského stánku. Za 5000Kip jsme si koupili talíř a na něj nandali, co se vešlo. Kdo chtěl, tomu to paní na pánvi ohřála. Samozřejmě všechno dohromady, tak jak to na talíři bylo. A k talíři jsme si každý přidal ještě jeden jarní závitek. Po vydatné večeři jsme vyrazili nakupovat. Kupodivu tu bylo dráž než v Thajsku a méně se smlouvalo, i když pořád dost. Nakoupili jsme nějaké exotické dárky a unaveni po celém dni cestování šli spát.