Vyhlídka

Asi v 8 ráno jsem se sešel s průvodcem a vyrazili jsme. Nejdřív jsme dojeli k vyhlídce na které jsem byl předešlého večera. Tentokrát bylo víc času, tak jsme došli až nahoru. Z vrcholu je krásný výhled do okolí. Údolí řeky Nam Tha je ještě plné ranní mlhy ale tady slunce pálí plnou silou. Když jsem se vynadíval a dofotil, sešli jsme zpět k motorce a jeli do blízké vesnice kmene Kharen (i když to jsou skoro všichni tady v okolí). Ve vesnici nebylo nic moc zajímavého. Byla tak nějak vylidněná a asi i díky silnici nějak civilizovaná. Další zastávka byla u řeky. Bylo asi poledne, tak to byl příjemný odpočinek. I na koupání došlo.

Tee Lor Jor Falls

Posladní zastavení jsme udělali u „Kapajícího vodopádu“ (Tee Lor Jor Falls). Ten jsem před dvěma dny viděl z hladiny řeky a teď k němu půjdeme shora po souši. Cesta je to celkem náročná. Nejdřív jedeme na motorce po cestě necestě. Několikrát sesedám aby Čaty náročnější úseky přejel sám a nakonec motorku opouštíme a jdeme po cestě kus pěšky. Z cesty sejdeme na sotva znatelnou pěšinku, už notně zarostlou vegetací, která se prudce svažuje k řece. Mimo samotného vodopádu je na místě k prozkoumání i celkem pěkná polojeskyně (hluboký převis, ve kterém už rostou krápníky). Zpět jdeme stejnou cestou.

Autobusová doprava z Um Phangu

V hotelu seberu už sbalený batoh a jedeme na autobus. Je těsně po 13.30, takže autobus v půl mi ujel. Nicméně další má jet ve 2, další ve 3 a v půl čtvrté. Jaké je moje překvapeni když řidič tvrdí, že žádný další autobus nejede. Ani argument kdy mu ukazuji jejich vyvěšený jízdní řád nezapůsobí a nabízí akorát předraženou privátní jízdu. Potkávám němku s thajským přítelem, kteří jsou ve stejné situaci. Stopujeme společně do Mae Sot. Nakonec je cesta mnohem příjemnější než autobusem. V Mae Sot zajdeme společně na večeři a pak jdu na autobus. Zpět do Bangkoku jedu zase luxusním autobusem.