Tak už jsme zpět z cest. Teď se snažím zase přijít na to co to znamená práce. Jde to ztuha. Tak radši napíšu něco k naší výpravě. Jak jsem psal minule, příjezd do Kyrgyzstánu byl nakonec vpohodě. I trek v Tian-šanu jsme zvládli bez vážné újmy na zdraví.

Relaxace okolo jižního pobřeží jezera Isyk Kul byla super, i když vzhledem k tomu, že jsme dost jezdili to zas tak moc relaxace nebyla. Zvládli jsme koupání, bydleli jsme kousek od senatoria, kde se zotavoval po svém letu do vesmíru Jurij Gagarin a nakonec jsme se vyváleli v bahně. Samozřejmě léčivém a úplně černém. Nakonec jsme nejeli k jezeru Song Kol a to i přes popis v průvodci, že to je post girl (čili dívka z plakátu) Kyrgyzstánu. Po cestě do Biškeku jsme se zajeli podívat k věži Burana, jediné pamětihodnosti vrámci naší cesty, o které stojí za to se zmínit.

Poslední část naší cesty Kyrgyzstánem byla k jezeru Sary Chelek (Sary Čelek). Po náročné cestě z Biškeku jsme se k jezeru úspěšně dostali a byl to zas trochu jiný Kyrgyzstán. Spali jsme u lidí doma, Kyrgyzové nás zvali na piknik a užívali jsme si koupání v jezeře a krásné výhledy z okolních hor a na ně.

Pak už jsme se vrátili do Biškeku, prošli bazar a odletěli do Istanbulu. Tam jsme si užívali hlavně nákupů a jídla. Památky jsme tentokrát vynechali až na Basilica Cisternu a nakonec i návštěvu Modré mešity.

Tahle dovolená naplnila a v mnoha ohledech předčila má očekávání. Bylo to jedním slovem úžasné. Příroda a hory jsou v kyrgyzstánu prostě dech beroucí, lidé jsou pohostiní a milí a užívat si to všechno můžete do sytosti.

Ve chvílích volna protřídím fotky a určitě jich několik dám i sem na stránky a i se rozepíšu o podrobnestech z výpravy, takže se těšte na povídání o báječném Kyrgyzstánu. Zatím jsem přidal jen jednu fotku jako ochutnávku.